koľko chceme aby nás bolo?
mali by sme stanoviť "nutné minimum", aby sa oplatili niektoré riešenia.
akú štruktúru "osadníkov" očakávame? okrem klasických "rodinných buniek" by k celkovej rozmanitosti prospelo ak by sa počítalo aj s priestorom pre jednotlivcov, študentov, starších ľudí.
"Růžička upozorňuje i na to, že se lidé od svých fyziologických potřeb vzdálili i při přípravě stravy. Vaření, pečení, smažení, uzení, odležení až do zahnívání, kvašení ovocných šťáv, kořenění, příprava „jemnějších druhů mouky“, či příprava složitých sladkých jídel s velkým množstvím umělého cukru jsou podle něj bezúčelné a škodlivé. A při vědeckém rozboru se ukáží být neodůvodněné. To jediné, co se podle něj dá vědecky odůvodnit, je pracovitý život v úzkém soužití s přírodou, při němž se člověk živí jednoduchou stravou hlavně vegetariánského rázu a to ze značné části v syrovém stavu.
Dále píše, že vlivem nezdravého života ve městě je nejen tělo člověka odtrženo od svých fyziologických potřeb ale i jeho duch je odtržen od všeho "věčného a živého" v přírodě. Pouze příroda je podle něj pro člověka původním a přirozeným rodným prostředím a tedy i jedině možným a "absolutně nutným" životním prostředím, má-li mít lidský život zdravý základ. Zvláště duch dnešního člověka je podle něj "příliš výlučně utopen ve spoustě nálezkův a výtvorů lidského ducha, puzeného často pohnutkami a ideami nevalné mravní hodnoty, jež zároveň tvoří základ hlučivého a nepokojného mechanismu průměrného dnešního života".
Upozorňuje také, že národ, který žije odtržen od kontaktu s přírodou se stává semeništěm všemožných nerozluštitelných konfliktů, bojů a problémů. „Hladová těla, hladové, prázdné a zoufalé duše mohou býti ovšem na nějaký čas nasyceny a uklidněny také pomocí všelikých umělých řádův a umělkovaných zařízení, avšak trvalý zdravý vývoj národa nemůže býti založen na takovém základě, sestrojeném dle fantazie pobloudilého ducha lidského beze zřetele k fyziologickým zákonům lidské bytosti."
Základem zdravé společnosti se podle prof. Růžičky musí stát "rodinný život v úzkém spojení s přírodou", tedy eubiotický životní styl. Základním článkem zdravé společnosti bude dle Růžičky eubiotická rodina. Více takových rodin bude tvořit eubiotickou osadu či obec a všechny společně vytvoří zdravý národ a zdravý stát. Města se podle něj postupně promění ve velké parky, v nichž budou soustředěny pouze některé instituce. Samotné osady a také služby a průmysl budou vhodně rozptýleny v krajině, aby hustota osídlení nebyla velká. Průmysl a zemědělství je podle něj potřeba přetransformovat, aby se vzájemně vhodně doplňovaly. Jednotlivé osady, továrny a další instituce musí být propojeny rychlou a levnou veřejnou hromadnou dopravou.
Zároveň ale Růžička dodává, že eubiotika neznamená "návrat k primitivismu", ale "návrat k logickému konstruování správného typu lidského života. A to na základě jak dobrých stránek primitivismu, tak i dobrých stránek kultury vyšší a nejvyšší. Přičemž dobrou stránkou se rozumí to, co neodporuje „fyziologickému lidskému životu“. Tento životní styl podle něj musí být vytvořen a udržován ve spolupráci s lékaři-hygieniky-eubiotiky.
Prof. Růžička však nezůstal pouze u formulace těchto myšlenek, ale snažil se je zavádět přímo do života. Praktickým pokusem o to měly být tzv. eubiotické kolonie. Součástí života v této kolonii měla být např. i úplná recyklace odpadů, včetně kompostovacích záchodů. První eubiotická kolonie měla být vybudována v Bratislavě, ve Slavičím údolí, pozemky na ni prý darovala bratislavská župa. Růžička píše, že první domy se začnou stavět na jaře 1927 a píše také, že další podobné osady se budou budovat v Praze a Brně. V Praze měla být tato osada vybudována v Troji, bohužel úřady prý její realizaci ve druhé polovině 30. let zamítly. O zamýšlené brněnské osadě se mi zatím, bohužel, nepodařilo zjistit nic.
Pro propagaci a rozvoj eubiotiky prof. Růžička založil „Československou eubiotickou společnost zdravotnickou“ se sídlem v Bratislavě, na Ústavu hygieny a s pobočkami v Brně a Praze (a ustavil se za jejího doživotního předsedu). Předsedou pražské pobočky společnosti byl prof. MUDr. Julius Hanausek a pobočka sídlila v jeho domě v Betlémské ulici."
Viac info:
prof. Stanislav Růžička: Eubiotika, Bratislava, nakl. Academia, 1926






